Váleční zajatci české národnosti přijeli do Karagandinské oblasti v letech 1944–1945. Patřili mezi ně například:
- Rudolf Šperlich, nar. 1902, voják – střelec, zajat 6. května 1945 ve Frýdlantu, zemřel v táboře č. 99.
- Michal Marvec, nar. 1907, švec, zajat doma v Slavatsku 1. května 1945.
- Jan Adámek, nar. 1927, svobodník, střelec, přijel do tábora č. 99 26. června 1945.
- Josef Berger, nar. 1922, student, přijel do tábora č. 99 26. června 1945 z Osvětimi.
- Alois Budinský, nar. 1911, svobodník, vozka, zajat 20. srpna 1944 ve městě Kajnary v Besarábii.
... a mnoho dalších. Jejich kompletní seznam se nachází v kartotékách Státního archivu v Karagandě.
Zpočátku společně s válečnými zajatci v hlavním táboře žili i internovaní civilisté, které z dobytých území odvlekly orgány NKVD na práci do Sovětského svazu. Byly mezi nimi i ženy a děti.
Podle údajů archivu v Karagandě zde sto Čechoslováků zemřelo (jejich úmrtnost byla dvojnásobná proti celkovému průměru). Jsou mezi 5 125 válečnými zajatci pochovanými na hřbitově ve Spassku. Mezi zemřelými jsou dle archivních údajů ze státního archivu v Karagandě například:
- Anna Kreuzová, nar. 1909, zemřela 5. ledna 1946, diagnóza dystrofie, je pohřbena na táborovém hřbitově táborového oddělení č. 1.
- Novotný Jaroslav, nar. 1920, zemřel 22. července 1945, diagnóza dystrofie, pohřben v hrobě č. 11, oddělení č. 20, na hřbitově táborového oddělení č. 1.
- Orlík Josef, nar. 1899, zemřel 8. srpna 1945, je pohřben na hřbitově táborového oddělení č. 16.
- Hofmann Rudolf, nar. 1906, zemřel 13. září 1945, diagnóza dystrofie 3. stupně, je pohřben na hřbitově táborového oddělení č. 8.
V období před rokem 1950 se ze Spasského tábora navrátilo do vlasti celkem 42 427 válečných zajatců a internovaných osob čtyř desítek národností. Poté byl tábor opět předán systému Gulag a vznikl zde například tábor pro invalidní vězně, kteří nemohli v jiných táborech vykonávat běžnou práci.
