česky
english

Češi ve Stěplagu

Na území Kazachstánu se nacházely celkem čtyři takzvané „zvláštní tábory“ (osobyj lager) Gulagu, zřízené v roce 1948 pro „obzvlášť nebezpečné“ vězně odsouzené výhradně z politických důvodů – Stepní, Pesčanyj, Lugovoj a Dalnyj (my jsme během expedice zmapovali pozůstatky pouze Stepního tábora – Stěplagu). Mezi vězni těchto táborů byli z velké části příslušníci protisovětského odboje ze západní Ukrajiny či z Pobaltí, případně sovětští vojáci, kteří předtím padli do německého zajetí. Složení vězňů v těchto táborech bylo velmi pestré – Ukrajinci, Litevci, Lotyši, Němci, Poláci, Bělorusové, Židé, Číňani, Rusové, Angličané, Američané a mezi mnoha dalšími národnostmi také Češi.

Pozůstatky táborů Stěplagu ve městě Žezkazgan

Podle údajů z Ruského státního archivu (publikovaných v knize Osoblagi v Kazachstaně: Stěpnoj. Pesčanyj. Lugovoj. Dalnyj, Karagandinskij. Universitet „Bolašak“, Almaty: 2014) bylo začátkem roku 1953 v těchto čtyřech táborech drženo celkem 34 Čechů. Podle dalších dokumentů jsou pak známy počty z roku 1953 i k jednotlivým táborům, ovšem jsou udávány už nikoli etnicky, ale podle občanství. Ve Stěplagu podle těchto údajů bylo 18 občanů Československa a 31 osob tam bylo za údajnou špionáž ve prospěch Československa. V táboře Pesčanyj bylo drženo dokonce 31 občanů Československa a v Lugovém pak sedm. Je zajímavé, že na konci roku 1953, tedy po smrti Stalina, se počet vězněných občanů Československa v těchto táborech snížil o více než polovinu.

Bohužel konkrétní jména a osudy těchto osob zatím známá nejsou. Nevíme ani, zda se se zúčastnili známého Kengirského povstání v květnu a červnu 1954, které jsme podrobně popsali ZDE.

Pokračovat ve čtení

Češi (a Slováci) ve Spassku