česky
english

Češi v Karagandě

Podle dostupných údajů z Ruského státního archivu bylo v roce 1938 mezi více než 30 tisíci vězňů Karlagu také pět Čechů. Počty v dalších letech zatím nejsou známy. Kromě toho nám muzeum v Dolince poskytlo informace o 12 Češích perzekvovaných přímo v Karagandě v letech 1937–1941. Osm dostalo většinou od 5 do 10 let táborů Gulagu (nemuseli nutně skončit v Karlagu), čtyři byli popraveni (František Odehnal, Alois Bajnar, Rudolf Minich, Josef Matušík). Není to kompletní seznam všech perzekvovaných Čechů v Karlagu, ale pouze těch, kteří žili v Karagandě nebo v okolních vesnicích a dostali se do sovětského represivního soukolí. Někteří z nich byli pravděpodobně původně pracovníci kladenských a ostravských dolů, kteří přišli za hospodářské krize o práci a našli ji v Sovětském svazu v dolech v Karagandě. Přinášíme překlad všech 12 medailonků:

Bajnar Alois

Alois Bajnar se narodil roku 1909 v obci Kozmice v Moravskoslezském kraji. Dosáhl základního vzdělání a pracoval jako dělník-závozník v dolech v Karagandě na území dnešního Kazachstánu. 7. října roku 1941 byl zatčen. Podle paragrafu 58, odstavce 10 trestního zákoníku Ruské socialistické federativní sovětské republiky byl obviněn z propagandy nebo agitace vyzývající ke svržení, podkopávání nebo oslabování sovětské moci nebo ze spáchání některých kontrarevolučních trestných činů a podle stati 58, odstavce 11 z organizační činnosti směřující k přípravě nebo spáchání kontrarevolučních trestných činů. Karagandským oblastním soudem byl 14. listopadu roku 1941 odsouzen a popraven UNKVD Karagandské oblasti. 13. srpna roku 1990 byl Karagandským oblastním soudem rehabilitován na základě výnosu prezidenta Svazu sovětských socialistických republik.

Zdroj: Odbor Výboru národní bezpečnosti Republiky Kazachstán

Břeský Alexej 

Alexej Břeský se narodil roku 1901 ve městě Kovel ve Volyňské oblasti. Dosáhl základního vzdělání a do svého zatčení bydlel v Akmolinsku v Karagandské oblasti. Příslušníky Divize dopravních útvarů NKVD byl zatčen na Akmolinské stanici 24. února roku 1938. Byl obviněn podle paragrafu 58, odstavce 7 trestního zákoníku Ruské socialistické federativní sovětské republiky z průmyslové sabotáže, tedy podvracení státního průmyslu, dopravy, obchodu, peněžního oběhu nebo úvěrové soustavy, jakož i kooperace spáchané ke kontrarevolučním účelům a podle paragrafu 58, odstavce 10 z propagandy nebo agitace vyzývající ke svržení, podkopávání nebo oslabení sovětské moci nebo ke spáchání některých kontrarevolučních trestných činů. 27. května téhož roku byl odsouzen k deseti letům v nápravně pracovních táborech. Z důvodu neprokázání trestního činu byl 15. května následujícího roku rehabilitován železniční prokuraturou v Omsku.

Zdroj: Odbor Výboru národní bezpečnosti Republiky Kazachstán 

Levčuk Ilja

Ilja Levčuk se narodil roku 1898 ve Lvově, jako svou národnost uvedl českou. Dosáhl základního vzdělání, bydlel v Karagandské oblasti a pracoval jako vedoucí oddělení v nápravně pracovním táboře v Karagandě. 20. října roku 1937 byl zatčen příslušníky NKVD Karagandské oblasti na základě obvinění ze špionáže podle paragrafu 58, odstavce 6 trestního zákoníku Ruské socialistické federativní sovětské republiky. 5. srpna roku 1938 byl Zvláštní radou NKVD SSSR odsouzen na 5 let v nápravně pracovních táborech. Z důvodu neprokázání trestního činu byl 19. února roku 1939 rehabilitován UNKVD Karagandské oblasti.

Zdroj: Údaje Výboru národní bezpečnosti Republiky Kazachstán pro Karagandskou oblast

Lehocký Vojtěch

Vojtěch Lehocký se narodil roku 1898 v Československu. Vystudoval základní školu a pracoval jako dělník v důlní společnosti v Karagandě. 19. září roku 1941 byl zatčen příslušníky UNKVD Karagandské oblasti a podle paragrafu 58, odstavce 10 trestního zákoníku Ruské socialistické federativní sovětské republiky byl obviněn z propagandy nebo agitace vyzývající ke svržení, podkopávání nebo oslabení sovětské moci nebo ke spáchání některých kontrarevolučních trestných činů. 12. prosince roku 1941 byl karagandským oblastním soudem odsouzen na 10 let v nápravně pracovních táborech. 16. února roku 1990 byl Nejvyšším soudem Kazašské sovětské socialistické republiky rehabilitován z důvodu neprokázání trestného činu. 

Zdroj: Údaje Výboru národní bezpečnosti Republiky Kazachstán pro Karagandskou oblast, MVD Republiky Kazachstán

Medailonky Lehockého a Merhauta. Zdroj: Muzeum Karlagu
Národnostní složení vězňů Karlagu v roce 1938. Zdroj: Muzeum Karlagu

Matuštík Josef


Josef Matuštík se narodil v roce 1922 v Československu, pracoval jako zámečník v plzeňských závodech. Dne 16. listopadu v roce 1942 byl jako vězeň Karlagu popraven. Rehabilitován v roce 1989.

Merhaut Vladimír

Vladimír Merhaut se narodil roku 1908 v Rostovské oblasti. Dokončil střední školu a pracoval jako topič ve Státním uhelném fondu ve městě Karaganda. 15. března roku 1943 byl zatčen příslušníky UNKVD Karagandské oblasti a podle paragrafu 58, odstavce 10 trestního zákoníku Ruské socialistické federativní sovětské republiky byl obviněn z propagandy nebo agitace vyzývající ke svržení, podkopávání nebo oslabení sovětské moci nebo ke spáchání některých kontrarevolučních trestných činů a podle paragrafu 58, odstavce 1a z vlastizrady. 13. listopadu téhož roku byl Zvláštním zasedáním NKVD SSSR odsouzen k 8 letům v nápravně pracovních táborech. 14. června roku 1990 byl vyhláškou Prezidia Nejvyššího sovětu SSSR ze dne 16. ledna 1989 rehabilitován prokuraturou Karagandské oblasti .

Zdroj: Údaje Výboru národní bezpečnosti Republiky Kazachstán pro Karagandskou oblast

Minich Rudolf

Rudolf Minich se narodil v roce 1902 v českých zemích, jako národnost uváděl německou. Měl vysokoškolské vzdělání a vedl opravárenské dílny. Byl vězněm Karlagu a 13. 8. 1937 byl odsouzen k trestu smrti zastřelením. Rehabilitován v roce 1956.

Novák Rudolf

Rudolf Novák se narodil v Kladně roku 1885. Dosáhl odborného technického vzdělání na střední škole a před svým zatčením bydlel v obci Bolšaja Čurakovka v Ubaganském kraji Kustanajské oblasti. Pracoval jako strážný průmyslového kombinátu v Ubaganském kraji. V roce 1937 byl Zvláštním zasedáním při NKVD SSSR zatčen a podle paragrafu 58, odstavce 7 trestního zákoníku Ruské socialistické federativní sovětské republiky obviněn z průmyslové sabotáže, tedy podvracení státního průmyslu, dopravy, obchodu, peněžního oběhu nebo úvěrové soustavy, jakož i kooperace spáchané ke kontrarevolučním účelům a podle paragrafu 58, odstavce 10 z propagandy nebo agitace vyzývající ke svržení, podkopávání nebo oslabení sovětské moci nebo ke spáchání některých kontrarevolučních trestných činů. Zvláštním zasedáním při NKVD SSSR byl roku 1944 odsouzen k 10 letům v nápravně pracovních táborech. V roce 1993 byl Generální prokuraturou Republiky Kazachstán rehabilitován na základě zákona ze 14. dubna téhož roku z důvodu neprokázaní trestního činu.

Zdroj: Údaje Výboru národní bezpečnosti Republiky Kazachstán pro Karagandskou oblast

Odehnal František

František Odehnal se narodil roku 1892 v Severokavkazském kraji, v Tuapsinské oblasti. Žil v Telmanském kraji Karagandské oblasti, kde byl 23. března roku 1938 zatčen příslušníky UNKVD Karagandské oblasti a 5. října téhož roku byl podle paragrafu 58, odstavce 10 trestního zákoníku Ruské socialistické federativní sovětské republiky obviněn z propagandy nebo agitace vyzývající ke svržení, podkopávání nebo oslabování sovětské moci nebo ze spáchání některých kontrarevolučních trestných činů a podle paragrafu 58, odstavce 8 z teroristických činů namířených proti představitelům sovětské moci nebo představitelům revolučních dělnických a rolnických organizací. Odsouzen byl Zvláštní trojkou UNKVD k trestu smrti. 25. května roku 1989 byl Prokuraturou Karagandské oblasti vyhláškou Prezidia Nejvyššího sovětu SSSR ze dne 16. ledna 1989 rehabilitován.

Zdroj: Údaje Výboru národní bezpečnosti Republiky Kazachstán pro Karagandskou oblast

Pekárek František

František Pekárek se narodil v Ostrově na Moravě (možná jde o Ostravu) v roce 1892. Do svého zatčení žil v Karagandské oblasti, kde pracoval jako strojvedoucí fondu Kazašských stavebních tras města Karaganda. 27. března roku 1938 byl zatčen příslušníky Divize dopravních útvarů Hlavního oddělení státní bezpečnosti NKVD a podle paragrafu 58, odstavce 7 trestního zákoníku Ruské socialistické federativní sovětské republiky obviněn z průmyslové sabotáže, tedy podvracení státního průmyslu, dopravy, obchodu, peněžního oběhu nebo úvěrové soustavy, jakož i kooperace spáchané ke kontrarevolučním účelům a podle paragrafu 58, odstavce 10 z propagandy nebo agitace vyzývající ke svržení, podkopávání nebo oslabení sovětské moci nebo ke spáchání některých kontrarevolučních trestných činů. Byl odsouzen k 10 letům v nápravně pracovních táborech. 7. června roku 1989 byl Prokuratarou Karagandské oblasti UKGB na základě vyhlášky Prezidia Nejvyššího sovětu SSSR ze dne 16. ledna 1989 rehabilitován.

Zdroj: Údaje Výboru národní bezpečnosti Republiky Kazachstán pro Karagandskou oblast

Šťavíčková Marie

Marie Šťavíčková se narodila v roce 1879 v Kostromě v Jaroslavské oblasti. Do svého zatčení bydlela v Karagandské oblasti. 9. února roku 1940 byla zatčena  příslušníky UNKVD Karagandské oblasti a 6. června roku 1941 byla Karagandským oblastním soudem odsouzena, na základě obvinění podle paragrafu 58, odstavce 7 trestního zákoníku Ruské socialistické federativní sovětské republiky z průmyslové sabotáže, tedy podvracení státního průmyslu, dopravy, obchodu, peněžního oběhu nebo úvěrové soustavy, jakož i kooperace spáchané ke kontrarevolučním účelům, k 10 letům v nápravně pracovních táborech. 12. června roku 1995 byla Generální prokuraturou Republiky Kazachstán rehabilitována na základě zákona ze 14. dubna roku 1993.

Zdroj: Údaje Výboru národní bezpečnosti Republiky Kazachstán pro Karagandskou oblast, MVD Republiky Kazachstán, Pamětní kniha Kostromské oblasti

Vrabec Sergej

Sergej Vrabec se narodil v roce 1898 v Anastasijevce v Taunskinském okresu Azovsko-černomořského kraje. Dosáhl základního vzdělání, bydlel v osadě č. 6 v Telmanském kraji Karagandské oblasti a pracoval jako zahradník v místním artělu. Zatčen příslušníky NKVD Karagandské oblasti 25. března roku 1938 a odsouzen mimořádným zasedáním OGPU 18. ledna roku 1939 k vystěhování za hranice kraje. 20. prosince roku 1939 byl Nejvyšším soudem Kazašské sovětské socialistické republiky rehabilitován z důvodu neprokázání trestního činu.

Zdroj: Údaje Výboru národní bezpečnosti Republiky Kazachstán pro Karagandskou oblast

Pokračovat ve čtení

Češi ve Stěplagu

Následuje

Češi (a Slováci) ve Spassku